Na návštěvě u Alexandry Delarge

P1070955Alexandru jsem zastihla těsně před tím, než odjížděla za rodiči. Na cestu si prý stáhla film Dumbo. Tahle holka má prostě ráda pohádky – jen na jejích rukách můžete vidět Malého prince, Medvědy z „Potkali se u Kolína“ nebo Medvídka Pů. A právě medvídci jsou ten důvod, proč jsem Alexandru Delarge, jak si říká, jednou večer navštívila. Povídaly jsme si o tom, jak s šitím začít, i o jejích originálních zvířátkách, kterých už vyrobila více než tři sta. Mezi nimi třeba pásovce nebo surikaty.

alexandra

Začátky

Jako malá prý trávila dětství spolu se starší sestrou s nůžkami v ruce, papírem a pastelkami. Později je babička naučila ruční práce a holky od té doby tvoří samy. „Miluju hudbu a DIY. Hned po maturitě jsem si pořídila wi-fi a potom přišel na řadu šicí stroj, obojí mám doteď. Pak jsem chvíli neměla na jídlo. Když jsem se v roce 2006 přestěhovala do Prahy, moje máma přijela na návštěvu a koupila mi knížku Jak si ušít medvídka. A tím to všechno začalo. Můj první medvídek zdaleka není dokonalý, ale nechala jsem si ho na památku. Jmenuje se Hope.

alexandra

Svoje výtvory jsem začala šít kamarádům a později jsem zkusila prodávat na Fluffu. Tam jsem prodala pět medvídků. Od té doby jsem začala šít víc, teď se už čím dál častěji ozývají i zákazníci ze zahraničí. Bojím se z toho udělat byznys, zatím je to pro mě teda spíš taková brigáda. Občas se ale nezastavím, třeba před Vánoci spím tak čtyři hodiny denně. Neumím lidem říkat ne.

alexandra

Šití mě uklidňuje

Každé moje zvíře má svoje vlastní jméno, které už nikdy neopakuju. Jednotlivý hračky si pak většinou podle těch jmen vybavím. Vymýšlení nových je ale čím dál těžší. Když na nějaké narazím, hned si ho musím zapsat. Dneska to byla třeba Žitomíra a Kunhuta.

Šiju na stroji, ale nejraději ručně, to mě hrozně uklidňuje. Pustím si film a u toho vyrábím. Látky nekupuju, dostávám je různě od kamarádů, mám teď od nich velkou zásobu. Střihy si většinou vymýšlím a kreslím sama. Je zábavný, když dostanu nějakou vtipnou zakázku. Třeba kapybaru jsem dělala ráda, to je moje nejoblíbenější zvíře. Najdu si fotku a podle toho vymyslím, jak by zvíře mohlo vypadat. Ne vždycky se to ale povede napoprvé. Je to takový pokus-omyl, takže střih pak upravuju v průběhu šití.

Jeden můj speciální výtvor se jmenuje Lenka Extraordinary. Má představovat mě a ušila jsem si ji v rámci takové osobní terapie. Spí se mnou v posteli a a jezdí se mnou na výlety. A protože se nerada fotím, fotím na svých cestách ji.

lenka

Pro ty, kteří by taky chtěli zkusit něco ušít, doporučuju začít s plochýma hračkama. Tak stačí jen na rub látky obkreslit 2x stejný obrys, sešít je dohromady, nechat si dírku na otočení, vyplnit a zašít. Hračku plním kousky molitanu. Celý pytel seženete třeba v Bauhausu za 60 Kč. Molitan se dá narozdíl od vaty prát a narozdíl od kusů látek dobře drží tvar. Na oči moc ráda používám zajímavý knoflíky. Pokud ale chcete dát hračku malému dítěti, raději je klasicky vyšijte.

alexandra

kapibara

pasovec

527842_265884063509288_1685187841_n

Další Alexandřiny výtvory naleznete buď na jejím Facebooku nebo na Fleru. Pokud máte přání na osobité zvířátko, které v běžném obchodě nekoupíte (Alexandra už šila i surikaty nebo netopýra), nebojte se jí o originální hračku napsat (já osobně toužím po plejtvákovi)! Hračky přece nejsou jenom pro děti.

Díky za inspiraci a za čaj *

– rozi

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply