Temná stránka Mexika aneb kulturní šok

P1080114Ne, tohle nebude článek o drogové problematice, válce gangů nebo o politice. Tohle je Vše, co jste chtěli vědět o Mexiku, ale báli jste se zeptat. Jsem tu už skoro 2 měsíce, takže se samozřejmě můžu označit za odborníka. Na některé věci jsem si dokázala zvyknout, některé se pořád učím, něco je takzvaně „poco loco“, ale je tu i pár záležitostí, které prostě nezkousnu. Přináším vám necenzurovanou zpověď!

Jídlo

Posedlost má v Mexiku jméno –  chilli. Salsa se lije na brambůrky nebo popkorn, do piva, na plátky kokosu nebo na mangovou zmrzlinu. Honza je ochutnal i na smažených broucích. Hmyzí mňamky tu mimochodem najdete i v podobě mravenčích vajíček a samozřejmě nesmí chybět pořádný moučný červ v panáku mezcalu. Tortilla = mexická kuchyně. Přitom se jedná o kukuřičnou placku bez chuti, která se používá pro přípravu víc jak 15 různých jídel, která od sebe stále nedokážu odlišit. Někteří tortillu tak milují, že ji používají i ve výtvarném umění.

Ethnic-Elvis

Elvis na placce AKA Tortilla art

Rozmazlenec z Evropy

Aby bylo jasno, nejsem holka z cukru. Zvládnu spát v ošklivých hostelech se šváby a ještěrkami, cestovat 10 hodin nalepená na cizí zadek v přeplněném neklimatizovaném autobuse nebo se sprchovat v ledové vodě, protože teplá želbohu zrovna není. Občas mě ale přepadne moje rozmazlené evropské ego, ve stravování totiž takové ústupky nedělám. To, když chci malé hořké espresso a né půllitrovou vodnatou břečku (update: už si pomalu zvykám). Nebo dobrý sýr a ne „quesito“. Taky mi chybí víno, tady je nesmyslně drahé. S láskou myslím i na krajíc Šumavy, když už mi tortilly lezou i ušima.

P1080262

Smažený brouk s limetkou, solí a chilli. Kdo pořebuje brambůrky?

Po jídle tu máme záchody (ehm, pardon). Na co pravidelně zapomínám, ale snažím se, je vhazování použitého toaletního papíru místo do mísy do připraveného koše. Chápala bych to někde uprostřed lesa, ale tohle pravidlo platí VŠUDE. Může mi to nějaký odborník na kanalizaci vysvětlit? (tenký trubky, pozn. Thea) Nadruhou stranu, když jsem se dozvěděla, jak to praktikují v Indii, můžu být za koše přetékající papírem vděčná…

Zaplať!

Ač to možná bude znít jako nejstrašnější generalizování, pro Mexičany za volantem nebo za přepážkou jste chodící peněženka. Jste bílý, takže jste zákonitě bohatý Amík alias Gringo. Témeř každá služba se platí. Šel jsem s tebou pár metrů a ukázal jsem ti cestu? Zaplať. Navigoval  jsem tě při parkování auta? Zaplať. Přecházíš hranice? Zkusíme po tobě chtít neexistující poplatek. Dvojí ceny? Žádný problém. Ne, že bych se tomu nedivila, když vám na ulici tříletí umolousaní chlapečci (a není jich málo) nabízejí, že vám vyleští boty. Každopádně si asi dovedete představit, jak hrozně nepříjemný to je. Řešením je:

  • vždycky se zeptat taxikáře na cenu cesty, než nasednete. Porovnejte i několik taxíků, ceny se můžou lišit o stovky.
  • pokud po vás někdo požaduje poplatek, chtějte stvrzenku. Uslyšíte hromadu výmluv typu „Zrovna se nám porouchala tiskárna“, ale trvejte na svém.
  • když vám někdo pomáhá a je to něco víc než třeba ukázání směru, zeptejte se, jestli je to zadarmo. Několikrát všechno vypadalo jako milá pomoc plná úsměvů a příjemného hovoru, ale končila nastavenou dlaní.

Abych ale nebyla tak přísná, Mexičani dokáží být velmi milí a nápomocní. Zadarmo. Kolemjdoucí na ulici poradí, kde se dobře najíst, kde najdete bankomat, dokonce se tu dá i docela dobře stopovat. Jen se musíte naučit oba typy lidí rozlišovat. A samozřejmě, dobrá španělština je taky základ úspěchu.

Ekologie

Moje zelené srdéčko trochu pláče. Turistická místa nebo sever státu nejsou takový problém, ale jinak tu koše na ulici potkáte jednou za deset minut, takže použité lahve a obaly se povalují na ulici. Horší je to v přírodě. Kraje silnic, ale i řeky a pláže jsou často plné bordelu. Třídění, kdo by to byl čekal, taky není nejsilnější stránkou Mexičanů. Kohoutková voda není pitná a filtry nejsou úplně běžné, takže si asi umíte představit tu hromadu použitých lahví. Není to naštěstí tak hrozné jako v Panamě, kde se prodává voda v sáčcích o objemu asi 2 deci a místní je po vypití vesele vyhazují z okýnek aut a autobusů.

River of garbage

Kaňon Sumidero v období děštů, kdy je řeka plná odpadků.

P1080142

Ale koupání je tu nejlepší :)

Abych tu nebyla za hnidopicha a kverulanta, budu se snažit napsat plno příspěvků o mexické kuchyni (placky included), módě, zvycích, památkách a kultuře obecně, materiálu je tu požehnaně. Protože těch pozitiv je tu naštěstí daleko víc než negativ :)

– rozi

You Might Also Like

4 Comments

  • Reply
    Lucy
    31.1.2014 at 7:47

    Hezky napsaný článek! Toalety a úzké potrubí mě vyděsilo v Řecku a stejně tak všudypřítomný nepořádek… :(

    Short messages by Lucy…

    • Rozi
      Reply
      Rozi
      31.1.2014 at 16:23

      Díky Lucy, jsem ráda, že nejsem jediná se záchodovým problémem :))

  • Reply
    Lupita
    4.5.2014 at 19:56

    Jelikož jsem taky nějakou dobu v Mexiku byla, prostě musím napsat:)
    Já se za celou dobu nesetkala s problémy s vodou, v bytě jsme měli filtr a ikdyž se mi dostalo varování, občas jsem byla líná a vodu pila normálně, a to i na jiných místech. (Přes filtr to trvalo moc dlouho:-)
    A na třídění mám taky jiný názor, na veřejných místech moc košů na tříděný odpad není, ale to není ani u nás. Pořád záleží na jednotlivcích…
    No ale s vínem to bylo těžké, s tím se ztotožňuji:-)) Nakonec jsme objevili jednu značku za rozumné peníze a hlavně měli zásoby z Čech.
    Radši se nebudu rozepisovat, už se mi stýská. Mě udivuje mnohem víc věcí v ČR.

    • Rozi
      Reply
      Rozi
      4.5.2014 at 20:07

      Ahoj Lupito, díky za koment :) ano, v bytech filtry na vodu jsou, ale já jsem bydlela spíš po hostelech/hotelech (teď na koleji) a tam filtry skoro nenajdeš. Jsem zvyklá pít vodovodu a třeba na jihu ze mě se bez filtru opravdu neobejdeš. I když bys asi neumřela, voda tady nemá úplně příjemnou chuť (ale Mexiko je velká země, takže v tomhle asi generalizoat opravdu nelze). Nevím, kde jste byla, ale koše jsou tu pro mě prostě problém, někdy je těžké najít i ten normální. Jinak t tu ale miluju a užmi tu to víno ani nechybí ;) Až přijedu zpátky, což je za pár dní, možná tedy napíšu i Kulturní šok na ČR ;)

    Leave a Reply