V Belize bez bot

belizPřed odletem na americký kontinent jsem měla takový fofr, že jsem plánování naší cesty nechala čistě na Honzovi. Když mi onehdy řekl, že pojedeme na pár dní do Belize, bezmyšlenkovitě jsem mu to odkývala, i když bych tehdy o téhle malé zemi nedokázala nic říct, natož ji třeba ukázat na mapě. Teď jí ale začnu svůj malý cestopis po Střední Americe.

Už od přistání v mexickém Cancúnu se nám lepila smůla na paty. Celý Yucatán byl prošpikovaný hotelovými komplexy a městečka plná turistů a stánků s totožným předražený zbožím nás nebavila. Chorvatsko po latinskoamericku. A co bylo nejhorší, pršelo! Rozhodli jsme se proto vydat do Belize a trochu si odpočinout na jednom z karibských ostrůvků. Cestou k hranicím jsme stopovali, což nám sice ušetřilo trochu peněz, ale bohužel naše krosny na korbě auta chytly naprosto šílenou průtrž mračen. Naše věci jsme pak kvůli neutuchajícímu dešti a vysoké vlhkosti sušili i tři dny a některé to bohužel nepřežily.

1522092_10152467174968275_344257248_n

Lži jsou jako déšť a už zase prší…

Naprosto otráveni místním počasím jsme večer přistáli na pláži malinkého ostrůvku Caye Caulkner [kí kolker]. Skončili jsme v ošklivém, ale levném China town hotelu a bylo nám smutno. Druhý den jsme v místnosti bez oken dlouho vyspávali a konečně se vykopali na prohlídku městečka. Při nečekaných, ale pravidelných průtržích mračen jsme si vždy nalezli stříšku a tam si povídali s místními, kteří vládnou nesrozumitelnou, zábavnou kreolskou angličtinou, jakou znáte z reggae songů. Obyvatelstvo Caye Caulker je stejně barevné jako celá Belize – černočerní vazouni, ze kterých jde strach, rastamani, kteří na vás pořvávají Hey man!, drobní latinos se zlatými zuby i podsadité Mayky s dětmi na zádech. Ulice byly plné bílých louží, takže jsme brzy rezignovali na boty, jelikož při procházení v žabkách jsme vypadali jako závodníci motokrosu bez blatníků.

600660_10152467163988275_114991770_n

1513222_10152467157978275_1984693111_n

1501823_10152467154553275_708135101_nDruhý den nám svitla naděje, respektive slunce. Pro zlepšení morálky jsme si objednali výlet na korálový útes, prý druhý největší po Velkém bariérovém. Odpoledne už jsme pod vymetenou oblohou vybaveni šnorchlem a ploutvemi jeli vstříc korálům, rybkám a především žralokům a rejnokům, kteří se nám otírali o nohy. Zážitek. Great Blue Hole, která soupeřila o 8. div světa, jsme sice nenavštívili, ale i tak náš výlet stál za to.

539045_10152467163903275_2012778932_n

Večer jsme se potkali s Honzovými kamarády/párem žijícím v Belize – David z Čech a Mónica ze Španělska. Opili jsme se levným karibským rumem s brusinkovým džusem (kam se hrabe Cosmopolitan), takže druhý den ráno to chtělo něčím pořádným zajíst. O jídle se ale určitě ještě rozepíšu :).

1479020_10152467157878275_2015338456_n

Ano, snědla jsem to úplně celé.

Závěr Belize patřil hlavnímu městu. Britský Honduras, jak se Belize dříve jmenovalo, mělo hlavní město Belize city u pobřeží. Kvůli totální devastaci hurikánem v roce 1961 vzniklo nové hlavní město, Belmopan, kam jsme se taky za našimi kamarády vydali. V Belize city jsme nicméně potřebovali chytnout chicken bus. Vejít se do autobusu, který dřív vozil americké školáky a na který už hodinu před příjezdem čeká 50 lidí, není žádný med. První autobus jsme nechali rezignovaně ujet, na ten druhý už byly potřeba lokty. Při nastupování nikdo neřeší těhotné ženy, malé děti nebo staré lidi. Kdo se probojuje na sedačku, pevně si ji střeží. Kvůli útokům cizích zadků bojujících o trochu místa vám nakonec zcela splaskne vaše „osobní bublina.“

1473789_10152467168118275_482047843_n

Autobusák v Belize City

Bohužel, Belize City i Belmopan byla hrozná (špinavá) díra. Mónica, která učí na místní univerzitě, nám vyprávěla, že v hlavním městě není ani žádné kino nebo divadlo, jedinou aktivitou pro děti je tak sport. Městy jsme sice jen projeli, ale pohled z okýnka polorozpadlého taxíku nám stačil. Smíšené pocity jsme rozebírali cestou na (prý) nejkrásnější mayskou památku Tikal, za kterou jsme se vydali do Guatemaly. Ale o tom třeba zase příště.

Za fotky děkuju Honzovi a jeho iPhonu!

– rozi

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply

Follow

Get every new post delivered to your Inbox

Join other followers: