Nedělní odpoledne s youngprimitive

_EFA9944 copy

Filip a Jitka Urbanovi alias Efa a Nitka tvoří už pár let pod značkou youngprimitive. Jestli ještě neznáte jejich pověstné legíny, které sedí jako vlastní kůže, trička s opravdovým nápadem, které nepřehlédnete, a vůbec celou skvělou YP komunitu, která se kolem těhle dvou vytvořila, je na čase to změnit. Grafický designér a návrhářka, DJ a jeho největší fanynka, primitivní a mladá (nebo naopak?). Kdo jsou a proč byste o nich měli vědět?

IMG_7612IMG_7551IMG_7595IMG_7563IMG_7639IMG_7550IMG_7569IMG_7565IMG_7566IMG_7581IMG_7556IMG_7555IMG_7557 IMG_7561IMG_7599IMG_7597IMG_7571IMG_7572IMG_7606 IMG_7574 IMG_7580IMG_7588IMG_7585IMG_7644IMG_7615 IMG_7619IMG_7626IMG_7649 IMG_7655IMG_7662 IMG_7666 IMG_7670 IMG_7671 IMG_7672 IMG_7674 IMG_7675 IMG_7677 IMG_7683 IMG_7684 IMG_7687

S Flipem a Jitkou se známe už pěknou řádku let. Na nedělní pokec v jejich krásném brněnském bytě jsem se opravdu těšila a upřímně doufám, že ho zase brzo uvidím. Povídali jsme si „fešn“, o inspiraci i o tom, proč chce Jíťa brusku.

Jak jste se dostali k tomu, co děláte?
F: Nemohla by jsi začít otázkou, kde bereme inspiraci, prosím?
J: To musí začít Filip…
F: Ne, ty to povídej.
J: Ty jsi to začal, já jsem se přidala…

Tak první ty, Jíťo, šup.
J: Na základní umělecké škole v Kroměříží, jsem začala šít loutky s tvojí maminkou (pozn. Thei maminka je učitelka výtvarky na ZUŠ). Tam jsem se poprvé dostala k šicímu stroji, protože moje máti se mě ke stroji bála pouštět. Doma jsem se pak pachtila na stroji na tajnačku. Vyhrála jsem i jakousi šperkařskou soutěž, kterou pořádala oděvní průmyslovka v Prostějově.
F: Tyjo! Tak proč neděláme šperky?
J: Nakonec jsem si řekla, že když už tam vyhrávám soutěže, tak bych se tam mohla přihlásit na oděvnictví. Po škole jsem s tím chtěla seknout, měla jsem trochu skepsi, protože jsem neviděla žádnou budoucnost. Nebyly žádné podniky, nebylo zaměstnání, vyhlídky. Buď dál na design, nebo na učitelství výtvarky. Naštěstí jsem ale potkala Filipa a začali jsme se zaměstnávat sami.

A teď ty Filipe.
F: Jak jsem se jako dostal k „fešn“? Tak jak vzniklo youngprimitive, to víš. Byl jsem na civilce v psychiatrické léčebně, kde jsem roznášel pásky do tiskáren. Natáhli tam internet v době, kdy jste ještě všichni frčeli na modemech a já jsem tam valil sto mega bitů. Seděl jsem tam a objevoval internet. Nakonec jsem si nainstaloval Photoshop a začal něco vytvářet, hulil jsem u toho trávu a vznikaly samý kraviny. A youngprimitive vznikl přímo tam. Byl jsem prostě mladý a primitivní.

Triko je na sdílení myšlenky ideální.

Kde jsi přišel na logo youngprimitive – Vencu Chládka s letadýlkem?
F: Vencu Chládka jsem na našel CyberSpace. To byl komunitní web ještě před Nyxem, kde se scházeli samí podivní lidé, co měli přístup na internet. Sdíleli se tam takový haluzácký věci, dneska je toho samozřejmě spousta, a byla tam fotka týpka s letadýlkem, který byl takovej hezky spontánní. Když jsem ho viděl poprvé, fakt jsem se od srdce zasmál.

A nedopátral ses někdy, kdo to byl?
F: Pátral jsem na historických stránkách modelářského klubu v Praze. Našel jsem tam pak ještě jednu jeho fotku, ta už byla barevná, a tam už byl Venca takovej fotr. Ale pak ty stránky zmizely a nic víc už jsem nenašel. Nikdy jsem ho ani nekontaktoval, ještě by chtěl prachy :)

Jak se tedy blog, kterým YP ze začátku byl, změnil ve značku oblečení?
F: Chtěl jsem nosit Vencu na tričku, šířit ho. Triko je na sdílení myšlenky ideální. Nejdřív jsme to zažehlovali pro kámoše na trika, které jsem prodával třeba za 150 korun. V té době už vznikla komunita kolem mého blogu a začali jsme se potkávat na večírky. Z celé republiky se začali ozývat lidi, že přijedou na party. Zavolal mi týpek z Třince, že jsem psal na blog, jestli nechce někdo přijet na paintball. A z Třince přijely dvě auta plný brutálních týpků z železáren. V paintballu nás úplně vystříleli, pak jsme šli na pivo a zjistili jsme, že jsou to úplně v pohodě borci. Ti lidi se nabalovali a vznikla dobrá parta z celé republiky.

Takže se kromě dobré party vytvořila vlastně i jakási kupní základna.
F: Nakonec jsem začal těch triček vyrábět víc a prodávat je. Asi nejvtipnější historka je, jak jsme byli s Bishopem (pozn. Filipův kamarád a první společník) na veletrhu STYL a KABO. Chtěli jsme sehnat nějaký tkaný etikety za krk, ať už to trochu vypadá. Byl tam stánek, poloněmeckej, poločeskej, a pozvali nás na kafe. Říkáme: „Máme firmu, děláme trička a potřebovali bychom tkaný etikety“ a oni hned „Není problém, není problém.“ A pak Bishop říkal „No, a kolik toho jako musíme odebrat?“ A ta ženská říká „Tak asi těch tisíc metrů, no.“
J: Což bylo strašně moc! Oni prodávali v té době třeba 20 triček.
F: A Bishop si tak popíjí tu kávu a povídá: „Tisíc metrů? Takže kilometr.“ A paní sklapla vzorník a věděla, že žádnej business nebude. Takový byly začátky. No a pak jsem potkal Jíťu.
J: Já jsem mu do toho nechtěla kecat. Věděla jsem, že bych mu mohla poradit, ale moc jsem nechtěla. Ono si to tak žilo svým vlastním životem. Ale pak jsem začala věřit, že to půjde. Vlastně od prvního code:mode, tam jsme něco prodali a byl to celkově úspěch. Tak jsme začali dělat i kabelky a opravdu dobře šitý trika.

J: Já úplně miluju legíny Beskydy.
F: Ty který se vůbec neprodávají?

Máte různé střihy kabelek, mikin i halenek pro holky. Všechno jsi navrhla a ušila sama?
J: Ušila jsem vždycky vzorek. Máme zázemí v dílně Nugget, kde byli vždycky dvě nebo tři švadleny. Doma jsem spíchla prototyp a pak se na to vrhly ony. Dřív to bylo třeba 20 kusů. A vlastně je to tak pořád. Když začínáme s novým designem, šijeme malý počet. Teď byly kalhoty a bylo jich devět. Prostě nevíš. Našiješ jich 50 a může ti to zůstat ležet doma. Musíme opatrně. Navíc záleží i na látce, teď máme pánský pola, materiálu jsem sehnala jen omezený počet metrů a vím, že už ho neseženu, protože na zakázku nám ho žádná textilka nevyrobí. Jsme malí páni. Takže těch polo triček bude jen 20. Dřív jsem taky šila první kabelku doma, teď už to většinou navrhuju v počítači. Musím vědět, jak se to švadlenám bude šít nejlíp, abych to zbytečně nekomplikovala. Udělám jim střih, odšije se vzorek a řešíme, jestli se na ně bude ještě něco tisknout. Teď už si i patterny na látky děláme sami. Zadám to Efovi, ten to zpracuje a pošle se to do sublimační tiskárny.

Jste česká značka, materiály tedy sháníte od českých fabrik?
J: Českých výrobců, kteří si tkají, pletou a vyrábí, je málo. Je to škoda. Sháníme, kde se dá, bavlna je většinou z Turecka nebo Polska, jinak záleží, kde na něco narazíme. Vždycky ale vybíráme jenom opravdu kvalitní látky. Naše oblečení je docela drahý, takže lidi musí vědět, že je kvalitní. Není to jen o značce, je to o tom, že opravdu dbáme na to, aby naše oblečení vydrželo.

Máte nějaký srdcový YP kousek?
J: Já úplně miluju legíny Beskydy.
F: Ty který se vůbec neprodávají?
J: Jo! (smích) Ale taky jsem ten typ, že mám ráda ty nový věci, ty nejnovější jsou nejlepší.
F: Jo, to já taky. Jsem o nich vždycky nejvíc přesvědčenej.

Jak vznikají nápady na nový designy?
F: Design teď už často vychází ze střihu nebo z technologií, které jsme schopní použít. U těch pánských triček je to hodně o nějaké myšlence, fórku, u dámských je to o tom, aby se nám to líbilo a aby to působilo dobře jako celek.
J: U těch dámských věcí je to i o materiálu. Přijdu třeba do obchodu a líbí se mi kus materiálu, tak ho koupím. Máme i věci čistě bez potisku, založené na detailu a dobrém střihu. Já jsem minimalista a Efa je maximalista. Tam, kde se střetáváme, ten kompromis, to je to, co opravdu vzniká.
F: Teď docela střízlivíme i z barev.
J: To se opravdu omrzí. Možná se už na to díváme víc nadčasově. Aby to nebyla jenom trendy záležitost na půl roku. Když je to hodně barevné v grafice, tak už je to střízlivé ve střihu.

Míříte tedy k nadčasové, eco-friendly módě? Koupíš si jednu věc, která je dražší, ale vydrží ti?
J: Proč jsou kolekce? Proč by to tričko mělo být módní pouze půl roku a pak už ne? Proč si toho lidi musí pořád tolik kupovat? Tohle já nechci. My nevychrlíme jednu kolekci – jde to ven tak, jak to stíháme šít.
F: Ono se to nakonec tváří jako jarní kolekce, ale rozhodně to na začátku března nevyplivneme hotový a po sezóně nedáme 50% slevu. To seš pak otrokem doby, spotřebního světa.

Jak dostáváte svoje výrobky k lidem?
F: 90% jde přes internet.
J: Síla je v tom, že si to dokážeme prodat sami a nemusíme se spoléhat na žádné kamenné obchody. V podstatě máme tři obchody, kde něco prodáváme. Bráníme se komisnímu prodeji, to nám nefunguje. Ale například Kuráž v Praze je super, ti jsou schopní si to od nás odkoupit a prodat to. Neleží jim to tam půl roku.

Jsme streetwear. Inspiruje nás ulice a ti, co to mají potom nosit.

Fotíte spíš na kamarádech než na profi modelkách. Vidíte vaše oblečení radši na obyčejných lidech?
F: No jasně, to už jsme se párkrát spálili, že buchta vypadá dobře na fotce, ale pak k tomu nemá vůbec vztah nebo nikdy by si to nevzala na sebe. To na těch lidech jde potom poznat. Ty ji sice vyfotíš, ale není tam ten pocit. Některé modelky jsou prostě jenom takový věšáky. V tomhle je dobrá Ála (pozn. kamarádka Filipa a Jitky a jejich nejvíce focená YP modelka), má styl a umí to prodat.
J: Musíme to ale střídat. Každý střih se hodí na jinou postavu, na jiný typ ženské…
F: Přesně, nechceme, aby si nějaká normální holka řekla „Tak to by mi asi neslušelo, to sluší jenom fakt hubeným holkám.“

A teď vaše oblíbená otázka: co vás inspiruje?
F: Popkultura, věci kolem, filmy, hudba, počítačový hry.
J: Jsme streetwear. Inspiruje nás ulice. Rozhodně ne žádná ikona, ty jsou pomíjivé. Inspirují mě hlavně ti, co to mají potom nosit.

Čeho si nejvíc ceníte, na tom, co děláte?
J: Tomu, že se sami zaměstnáváme. Že jsem sama svým pánem. Dělám, co mě baví a ještě se tím můžu jakž takž dobře uživit. To je největší výhra, že tě baví práce. Jaký máme jiný koníčky kromě práce? Jógu. (smích)
F: Já Battlefield! (smích) Ne, je to úplně jiný životní naplnění, že tě ráno baví vstát.
J: Jsou tam samozřejmě úskalí, že si tu práci nosíš domů. V neděli večer řešíš mejly nebo ti někdo volá.
F: A děláš rozhovory v neděli odpoledne. (smích)

A co vás momentálně nejvíc baví v životě?
J: Cestování, to nás naplňuje.
F: Já hraju ten Battlefield.
J: Teď jedeme jarní DJskou tour. Efa je DJ PDF, já jsem fanynka v první řadě. Baví nás setkávání se se stejně smýšlejícíma lidma po celé republice. Efa někdy ráno vstane a nahraje set. Já přijedu do práce a už to tam mám nachystaný. To miluju.

Vrtačku si přeju už třetí Vánoce.

Jste takoví tvořiví, jaký máte vztah k DIY?
J: Filipe, řekni. On není vůbec zručnej. To spíš já stluču poličku.
F: Toto jsem si nakreslil, toto jsem si taky nakreslil (pozn. ukazuje na vlastní navrženou knihovnu), ale už to nevyrobím. Že bych byl nějakej kutil to teda ne, ale třeba vymalovat si doma zvládneme sami.
J: Já vařím. Proč bych měla kupovat müsli, když si ho můžu udělat ze svých vlastních surovin. Vím, co v něm pak je a je ze zdravého medu. Taky dělám bezovou šťávu, tu vždycky hned vypijeme, i když udělám dvojitou dávku. Koupila jsem si taky skříňku na Aukru, která je potřeba celá přebrousit. Šmirglem to jen tak nepůjde, takže sháním už dva roky brusku. A vrtačku si přeju už třetí Vánoce.

V bytě máte spoustu designových kousků, podporujete také mladé umění?
J: Dostala jsem první obraz do sbírky letos k narozeninám, od kamarádky Patricie Koyšové. Strašně se mi líbí, ona dělá obří plátna a my na to nemáme bohužel prostory, ale tenhle je namalovaný přímo nám na míru. Moc ji doporučuju, dělá moc hezké věci. Taky jsme si koupili lampu z Novoretra a od kamarádů jsme dostali starou televizi.
F: Tam jsem navrtal kolečka! Ale udělal jsem tam hroznou prasklinu.

A co YP a nějaká veřejně prospěšná činnost?
F: Třídíme odpad.
J: To jsme ani nikde moc neříkali. Volala mi známá od mojí babičky, že má vnučku, co raftuje, a jejich tým se dostal na juniorský mistrovství světa na Nový Zéland. Nikdo jim nechtěl nic ušít. Velký český firmy nezájem. My tomu sice moc nerozumíme, ale nabídli jsme jim naše střihy a za náklady se to ušilo. Nakonec vyhrály druhé místo.

A vzkaz dalším generacím?
F: Já na ty poselství nejsu. Ať tvoří. Seš tvor, tak tvoř!

Seš tvor, tak tvoř!.

423617_3577638602110_932809498_n

– thea

 

Líbí se vám YP kousky a chtěli byste si nějaký pořídit? To se vám může jednoduše splnit! Ušili jsme na vás s Primitivy povedenou soutěž – ukažte nám, co byste nosili rádi na triku a vyhrajte jednu ze tří poukázek na nákup v e-shopu youngprimitive v hodnotě 500 Kč.

soutezyp (1)

Jdete do toho? Více informací najdete ZDE.

 

You Might Also Like

14 Comments

  • Reply
    Barbora Grünwaldová (Photographyasmyhobby)
    15.4.2014 at 8:11

    Znám a fandím! Legíny jsou bezkonkurenční, jedny vlastním a každej se ptá odkud je mám. Teď si dělám zálusk na tuniku Bubble. A díky za super nahlédnutí do zákulisí!

  • Reply
    MoTeelka
    15.4.2014 at 8:17

    YP je moje obrovská srdcovka <3

  • Reply
    Myyna
    15.4.2014 at 8:37

    Supr byt! A parádní rozhovor.
    Já mám dokonce na jednom kufru už léta letoucí nálepky Youngprimitive, abych si ho na pásu poznala :))). Dávali je kdysi k nákupu, nevím, jestli to ještě dělaj. Ale už je to nejmíň 5 let :).
    Mám zálusk na legíny, moc se mi líběj.
    Tak ať se jim daří, je to sympatický pár.

    • thea
      Reply
      thea
      15.4.2014 at 9:07

      Myyno, spolehame na tebe s ucasti v soutezi! Chceme videt tvoje skvely maluvky na tricku :)

      • Reply
        Markéta
        15.4.2014 at 13:45

        No tak na takový kompiment se nedá říct, že do toho nepůjdu :)
        Pokusím se :), ten voucher by se mi náramně hodil na ty legíny, co se mi tak líbí :)
        Díky!

        • thea
          Reply
          thea
          15.4.2014 at 14:01

          A ktery leginy to jsou? :)

          • Myyna
            15.4.2014 at 21:31

            Moc jsem chtěla model Ribanna (doufám, že to bylo takhle psaný), ale už jsou fuč :(((. Takže mám políčeno buď na Clouds nebo na Milk :)

    • Reply
      Barbora Grünwaldová (Photographyasmyhobby)
      18.4.2014 at 13:08

      Dělají! Nálepky pořád dávají :-)

  • Reply
    Blog.kafeadort.cz
    15.4.2014 at 10:38

    Skvelej clanek, od YP mam leginy Cloud a chtela bych jeste dalsi:-)
    Takze budu premyslet,co chci na triku……

  • Reply
    Blog.kafeadort.cz
    15.4.2014 at 10:51

    Protoze ja malovat neumim, musela jsem se podivat jinam.
    Ja bych nosila treba tuhle ilustraci, na triku v barve pastelove ruzove nebo lehce merunkove, dlouhem tilku na leto…
    http://www.pinterest.com/pin/106538347404509440/

  • Reply
    Eliza
    19.5.2015 at 20:56

    jsou boží! Celé je to boží! Já jsem s nimi měla možnost spolupracovat, takže jedny z legín taky mám a jsou vážně srdcovka!!.) Ať to jde!<3
    Style by Eliza

  • Leave a Reply

    Follow

    Get every new post delivered to your Inbox

    Join other followers: