Keep it SLOW: 11 tipů, jak zpomalit

IMG_0243

Dnes budu upřímná: Skoro přesně před rokem se mi spustily panické stavy úzkosti. Zní to stejně děsivě, jaké to je, když jeden takový záchvat dostanete – klepete se nervozitou, v hlavě se vám točí myšlenka, že určitě umřete a že už to dál nevydržíte, a přepadne vás nenadálý a vcelku bezdůvodný strach. V noci nemůžete spát a každých pět minut chcete jít na pohotovost, srdce vám buší a každý cesta dopravním prostředkem je peklo. Staženým hrdlem se navíc docela špatně dýchá. Tehdy jsem si řekla, že je potřeba zpomalit.

„To máš z toho života, jakej ty vedeš!“ Jo, tehdy to bylo vyústění toho, jak jsem žila – v neustálém stresu, v životní krizi po návratu z Barcelony, po ročním vztahu na dálku, kdy se mi neustále jen stýskalo, a po neméně bolestivém rozchodu, kterým to skončilo. Starší generace (a možná i mnozí z vás) si asi řeknou, že ta dnešní mládež nic nevydrží. Tak jako oni však měli své problémy, naše generace se potýká zase s jinými.

Klišoidní věty o tom, že v dnešním uspěchaném světě je to těžké, si ušetřím. Všichni jsme busy, všichni máme deadliny, stresující práce, neúspešné vztahy, problémy s čengliš, s mámou či daddy’s issues. Nejtěžší je si ale uvědomit, že náš problém už nám přerostl přes hlavu. Jsou lidé, kteří pak skočí bez varování do nějaké východní filozofie, vykašlou se na práci, odjedou na měsíc do ášramu a po návratu začnou prodávat ručně pletené náramky. Jak ale fungovat v dnešním světě bez extrémního řešení?

Před pár měsíci jsem dělala rozhovor s Filipem Douškem, charismatickým autorem knihy Hejno bez ptáků. A on mi řekl: „Celý život jsem velmi opatrný k tomu, abych skočil po východních filozofiích, protože vnímám kvalitu toho, co máme tady na Západě. Dokážeme fantasticky pracovat s hmotou, jsme úžasní tvůrci na materiální rovině. Celá Indie a Čína se učí to, co jsme vybudovali, a postupně se také stávají stejně dobří jako my. Ale podobně jako my obohacujeme je, může také Východ obohacovat nás. Myslím si, že to, co naší společnost teď čeká, je dostat se na jejich úroveň a přitom se nezbavit našich kvalit. Propojovat to.“

Moje osobní motto je možná trochu méně filozofické, ale docela funguje: Hlavně se z toho neposrat. Je vaše nejčastější odpověď na otázku „Jak se máš?“ „Jsem busy!“ ? Tak to jste tu správně.

11 tipů, jak se zpomalit

1) Sobecké dny
Tyhle dny jsou tady jen pro vás. Můžete vstát, kdy chcete, můžete jíst, co chcete, můžete třeba celý den ležet v posteli a k seriálu si objednat pizzu v krabici. To, co nemusíte, je přizpůsobovat se ostatním. Připadá vám to jako flákání? Ale flákání je zdravé! (V omezené míře samozřejmě.) Dělejte něco jen tak, pro radost, bez toho, aniž byste posléze čekovali lajky na sociálních sítích nebo si připsali novej projekt do CVčka. Správně byste tento čas pro sebe měli mít dvě hodiny denně, to je ale nejspíš utopie. Chraňte však tyto dny jako oko v hlavě! V angličtině se říká „protect off hours“ a znamená to naše české „nenosit si práci domů“. Jakmile se za vámi zavřou dveře od kanceláře, přestaňte číst pracovní e-maily nebo vyplňovat excelové tabulky. Nedělá to z vás lepšího zaměstnance. Jestliže totiž pojedete přesčasy několik týdnů v kuse, brzo vyhoříte. A pak budete zaměstnavateli úplně k ničemu.

2) Mindset
V práci máme jednu výjimečnou holku – září z ní neuvěřitelně pozitivní síla. Při pohledu na ni se každý usmívá. Dokonce se o ní říká, že snad musí být zrozena z čisté extáze. Ale nenechte se nachytat – stejně jako my všichni řeší nepříjemné situace a problémy. Akorát se prostě rozhodla dělat den lepší sobě i ostatním. Ne všichni jsme se narodili s takovou aurou, ale to neznamená, že si z ní nemůžeme vzít příklad. Třeba takoví Jižané mají otevřené srdce, líbají se na tváře i mezi muži a mají srdce na dlani. Jejich ekonomika sice krachuje, to ale neznamená, že se z nich stanou morousové. Zkuste si udělat takovou malou výzvu – jeden den v týdnu si naordinujte den bez stěžování si. Nastavit si v hlavě dobrou náladu se vyplatí. Podle Newtonovu zákonu akce a reakce jistě víte, že úsměv provokuje další úsměvy, úspěch další úspěchy a tak dále.

3) Bilance
Žít v minulosti je sice chyba, vážit si jí je ale nutnost. Nebojte se dívat zpět a připomínat si věci, které se vám staly. Ještě lepší je však zformovat to do slov. Zkuste si každý rok v lednu sednout s někým blízkým na kafe a měsíc po měsíci mu povídejte, co se vám za minulý rok událo. Vzpomeňte si na důležité momenty a popište je. Pak se vystřídejte. Ujasníte si tak tok vašeho života a oceníte, které se vám přihodily. Druhá varianta je sepsat si to na papír, přečíst a schovat do šuplíku. Uvolníte tak hlavu stejně jako Brumbál se svou myslánkou.

4) Priority
Jakých je 5 nejdůležitějších věcí ve vašem životě? A v práci? Napište si je na papír. Co byste chtěli dělat, kdybyste mohli cokoli? Jaký je váš ideální den v ideálním světě, i kdyby tam třeba létali draci? Pište, připíchněte na nástěnku a hlídejte, jestli nemarníte čas něčím, co nemáte v srdíčku.

5) Umět (se) vypnout
V satirické povídce Kurta Vonneguta nazvané „Harrison Bergeron“ usilují v roce 2081 vyšší orgány o zničení inteligentních jedinců – do uší jim namontují udělátka, která v různých intervalech pípají. Nejsou pak schopni udržet souvislou myšlenku. To ale Vonnegut netušil, že budeme mít už v prvním desetiletí 21. století mobily s notifikacemi. Tak si je honem vypněte, protože opravdu nejsou potřeba. Kontrolujte e-maily jen v předem určenou dobu a domluvte se s ostatními, že vám v případě nouze budou volat, ne psát na Facebook. Bude vám o dost líp, přestanete roztržitě sledovat telefon při každém zabzučení a třeba i dopovíte kamarádce příhody ze včerejší party bez přerušování.

Vypnout sami sebe zase můžete při meditaci. Jestli jste nováček jako já, zkuste aplikaci Headspace, kde se během deseti desetiminutovek naučíte základy. Co dělá váš mozek, když meditujete, si můžete přečíst tu. Užitečné je také naučit se být sám se sebou – nechte televizi, počítač, mobil i knihu doma a bežte se projít. Sami.

6) Učit se nové věci
Protkejte své dny miniaturními dobrodružstvími. Učit se nové věci je základní předpoklad lidské spokojenosti. Nové vjemy jsou zábavné a uchováte si díky nim dětskou zvídavost. Zkuste třeba kurzy šití, fotografování, psaní, vaření, stylingu, hodiny tancování, jógy nebo třeba hry na ukulele. Nebo si vyrobte něco z naší DIY rubriky. Probudí to vaše endorfiny!

A začneme hned – já vás dneska naučím dělat lepší fotky:

9 Photography Tips

7) Momentum – tady a teď
Někdy v lednu napsala Bára Šťastná na svůj Šťastný blog historku o tom, že nejšťastnějším okamžikem jejího dne bylo, když se vracela z práce a zakoukala se na rozsvícený činžák. Já to chápu. Někdy není potřeba, aby byl onen okamžik korunován impozantním výhledem na tyrkysové moře. Někdy prostě přijde jen tak. Prožívejte tyto chvíle celým svým já. Řekněte si, že teď jste fakt šťastní a víc už nemáte chtít. Neodlákávejte myšlenky jinam. Buďte prostě tam, kde jste, i kdyby to měla být kadibudka na chatě v Beskydech. Každá taková vzpomínka vás pak rozzáří i během vyčerpávající schůzky.

8) Najděte, v čem jste dobří
Možná máte krizi, možná nevíte, za čím chcete jít a v čem budovat kariéru. Nejjednoduší způsob, jak začít boj s depresí z méněcennosti, je zjistit, co vás baví a v čem jste dobří. Jak? Zkuste třeba Belbinův test týmových rolí nebo zjistěte, jaká je vlastně vaše osobnost. Najděte, v čem jste jedineční a rozvíjejte to. Nebojte se zkoušet různé pozice a činnosti, klidně i zadarmo. Je to lepší než sedět doma na zadku a vymýšlet důvody, proč vás něco nebaví, stresuje nebo vám to nejde. Já musela na vlastní kůži poznat spoustu typů práce, z toho mnohé neplacené, než se ke mně ta snová dostala sama. Ale v tu chvíli už jsem věděla, že tohle je něco, co mě naplňuje. Buďte připravení i vy.

9) Rituály
Najděte si drobné rituály, které vás činí šťastnými a dodržujte je. Já třeba miluju sobotní farmářské trhy a velké snídaně. Dám si vejce Benedikt, chai latte nebo třeba lívanečky. Celý můj den je potom veselejší. Stejně tak kdykoli někam cestuju, posílám pohledy. Když na ně pak narazím u rodičů doma na nástěnce, při čtení se usmívám. Víte o sobě, že když si ráno po probuzení čtvrt hodinky čtete, máte hned lepší náladu? Tak si nastavte budík o 15 minut dřív a dělejte to.

10) Úklid
Zredukujte svůj „reading list“. Opravdu potřebujete odebírat všechny ty newslettery o výprodejích a nových videích na YouTube? No vidíte, tak smazat. Potřebujete sledovat tolik lidí na Facebooku, Twitteru či Instagramu? Važte si svého času a věnujte pozornost jen tomu, co vás opravdu zajímá. Já jsem přestala sledovat seriály a každý večer před spaním čtu. A je to super! Přepnu se tak do klidového režimu a usíná se mi o dost líp.

11) Najít si svůj režim a umět říkat ne
Ještě jednou budu čerpat od Báry Šťastné: „Nedávno jsem někde četla, že my, obyvatelého blahobytného západního světa, žijeme v „časové chudobě“. To je přesné. Mám k večeři těstoviny s tuňákem a rukolou a v kapse iPhone, ale pokud jde o čas, žiju na hranici bídy.“ Zbohatněte. Jestli vám nabitý program vyhovuje, jste v něm spokojení a nijak to neovlivňuje vaše duševní zdraví, so be it. Jestli je ale něco opravdu důležité, je to zjištění, kolik toho zvládneme a kdy už je toho na nás moc. V naší době se stále ještě oceňují lidé, kteří mají naspěch a okupují několik židlí zároveň. Naštěstí se to ale začíná (doufám) pomalu měnit. Když totiž přestaneme stavět „busy“ lidi na piedestal, přestane okolí tlačit na to, abychom takoví byli i my sami.

Chcete víc? Pokud ještě nemáte dost, vrhněte se rovnou na 30 denní challenge minimalismu. Jestli jste dočetli až sem, jste super! A když mi napíšete, jak se zpomalujete vy, budu mít velkou radost.

P.S.: V dalším článku vám prozradím, jak se zpomalují úspěšní čeští lidé. Stay tunned!

– thea

You Might Also Like

12 Comments

  • Reply
    Natálie
    19.7.2015 at 11:08

    Díky za skvělý článek!

  • Reply
    adela chloe
    19.7.2015 at 11:37

    Ano, prosím. Vypínám to a koupím si dneska knížku, tak.

  • Reply
    Luciela
    19.7.2015 at 12:04

    Ahoj Theuse! Takze jsem to docetla az dokonce (skvelej clanek) a budu taky uprimna a sdilna.

    Vystudovala jsem skolu, kde na nic nikdy nebylo cas a ztratila jsem tim dost kamaradu. Vetsina si vzdy stezovala, jak je toho hrozne moc, a tohlento, tamhlenco, blabla. Ja jsem byla vzdy desne pozitivne naladenej clovek, a zpetne si uvedomuju, ze posledni 2 roky, uz jsem tu energii a elan nemela! Do toho me potkal uraz s kterym jsem rok nemohla sportovat, nemohla jet na vylety s kamarady, rozesla se s pritelem po 3,5 letech, kdy jsme vetsinu casu meli vztah na dalku. Proste presne ten cas, kdy se litujete, ze svet neni spravedlivej.

    Takze co se stalo, jak jsem to zmenila?
    1) U me na prvnim miste je rozhodne uvedomeni si, ze chyba je vzdy a v prve rade u nas samotnych. My ridime nase zivoty a my jedini rozhodujem o tom, zda budeme stastny, mit cas nebo ne. Zacnete tedy s hledanim u sebe, kde nastala ta chyba..

    2) To se poji s dalsi veci a to vetsim stezovanim, ze je vsechno spatne a jak se ty spatne veci deji jenom nam.
    Cili jednoduche stare pravidlo, moje sklenice vody je neustale poloplna a v zadnem pripade poloprazdna! Taky se mi deji veci, ktere jsem si tak neplanovaa, ale co jako zivot nas proste zkousim, tak se zvednu, oklepu se z toho a pokracuju dal svoji cestou za snem, ktera proste je lehce trnitejsi, nez bylo planovane.Uz nebereu tyhle veci jak „fail“, ale jako zkousku, zda se rozbrecim, polituju se, jak je svet nespravedlivy anebo se oklepu a dokazu si jit dal za svym snem. Think positive!

    Nemuzu si neodpustit citovat me posledne objevene zivotni moudru: „when life gives you lemons gran the tequila and salt“

    3) To me dostava k literature co mi dala mamka, kdyz videla, ze jsem nestastne dite. Autor Karel Spilko. Mozna se to bude nekterym zdat jako crap, ale me to pomohlo si ujasnit, jak zatocit s neprijemnymi zivotnimi situacemi, co resinkazdy!

    4) Na cele case souhlasim s filozofii byti sobeckym jedincem. Vzdycky jsem se az moc objetovala pro ostatni, a nemela a sebe cas. Takze stop. Naucte se rikat ne a delejt veci tak, jak vyhovuji vasemu casovemu planu. Zacnete s novym jazykem, novym sportem, nebo hrat na nastroj, co ja vim. Najdete neco, co vas bude bavit. ivarte si dobre jidlo jen pro sebe nebonsinupecte nejakou dobrotu, sobe, ne druhym, tem muzete nabidnout, az Vam prijdou na navstevu:). A druha dulezita vec. Na tyhle veci je cas vzdycky, delame to pro sebe!

    5) Posledni vec co jsem si uvedomila je, ze zivot neni o praci, ale o momentech, zazitcich, rodine a kamaradech. Prestehovala jsem se do Danska, kde na prvnim miste nikdy neni orace a kariera, ale zabava, zivot a rodina. Vsichnibtubdost makaj, ale 17:00 ma jednoduse kazdy padla! Diky tomu je cesta na kole z prace muj stastnek okamzik dne. Vidim, jak jsou lidibstaztnu, uzivaj si sebe, zivota, sedej na schodech, pokiruji, v parku nebo na zahradce a davajo si kaficko.
    Proste prehodnotit priority (a to jen taknmimochodem jsem hodne cilevedomi clovek).

    No a co me utvrdilo v tom, ze takhke bych mela zit? Kamaradi, s kteryma nejsem extra v kontaktu mi sami od sebe pisou, jak to delam, ze vypadam, tak stastne? Taky se me lide ptaji, zda nejsem treba zamilovana? A vlastne jo jsem, miluju svuj novej zivot. Vidim rodice, jak jsou stastny, kdyz jim energicky s nadsenim vypravim o vsechn blbostech, co vyvadim. Kamaradi mi rikaji, ze museji se mnoi travit vic casu, protoze jsem chodici radost :)

    A az se dostanete do tehle faze se sebou samotnymi, doporucuju pomoct i vasim kamaradum, pomoct jim z propasti zivotniho vyhoreni! Pocit k nezaplaceni!

    Mozna to lehce odbocilo od destaera, jak nebyt busy, ups, ale nektery vecinjdoubruku v ruce!

    Tak krasne dobre rano vsem *

  • Reply
    Andrea s
    19.7.2015 at 12:05

    Dobra prace! Snazim se to resit meditaci, jogou prochazkou a behem sama se sebou a psanim si do „denicku“

  • Reply
    Šárka
    19.7.2015 at 13:22

    Pravdiva a prijemna uprimnost a kazdodenni realita nas vsech. Po letech vizualizaci, praci na sobe a vychodnich a new age ucenich jsem objevila jednu pani z Teplic, ktera me uplne rozsekala. Tvrdi, ze vse je dobre, kazdy mame svou cestu se zkouskami, kterou jsme si kdysi vybrali a cim driv vsechno prijmeme, tim drive vystoupime z kola ven. Je to strasne jednoduche, v podstate uz se nesnazim menit svet, beru vsechno tak jak je (kupodivu vsechno funguje a dokonce se deji i „zazraky“ s minimalnim usilim) a i to „zle“ jako dobre a ze to ma svuj duvod. Taky jsem prestala poslouchat ostatni a dam uz jen sama na sebe, coz jedine pak neskonci pruserem jako jindy, protoze kazdy jsme proste uplne jiny. Neskutecne se mi ulevilo a jsem vice mene at se deje co se deje v pohode. Tak drzim palce, at to jde i bez prodavani naramku! :-D

  • Reply
    Myyna
    19.7.2015 at 18:11

    Theo, super článek, přečetla jsem ho od začátku do konce. :)
    Já zpomaluju svůj čas kreslením. To prostě nejde uspěchat. Jen tak si doodlit, to je to nejlepší pro mne.
    A teď jdu mrknout na to video ;). Pa!

  • thea
    Reply
    thea
    19.7.2015 at 20:04

    Holky. moc díky za komentáře, jsem ráda, že vám to něco dalo. Musíme ten svět trochu zpomalovat všichni :) ať se točí, ale přiměřeným tempem. Pusu*

  • Reply
    Ola
    19.7.2015 at 22:07

    Výbornej článek! Myslím, že si to v bodech vypíšu a připíchnu na nástěnku, abych si to čas od času připomínala :)

    Jinak doporučuju zavřít oči a hluboce dýchat. Pustit si hudbu a jednoduše se do ní vlnit a uvolnit si ty ztuhlé svaly od stresu. A moje nejsilnější zbraň jsou zvířata! Koně a psi – nejlepší terapeuti!

    Díky za článek ;-)

  • Reply
    adam
    20.7.2015 at 2:20

    Dobrý téma Theo. Zvlášť u nás by o tomhle mělo být víc slyšet. Po poslední zahraniční zkušenosti jsem si uvědomil, jak nedostatečně se u nás odděluje pracovní a volný čas. A právě neschopnost oddělit čas a prostředí, kdy jsme pod tlakem od toho, kdy potřebujeme mít prostor mentálně regenerovat, je cesta do propasti. Ve spoustě zemích si tohohle už jsou dobře vědomi. Není to zaměstatnec, kdo si chrání svůj volný čas, ale zaměstnavetel, který po svých lidech nejen nevyžaduje být ve volném čase na pracovním mailu a dustupný na telefonu, ale často na tom trvá. A nejlepší je, že i tak se všechno stihne a beží jak má a zaměstancni jsou odpočatí a spokojenější.
    Umět zabrat, když je potřeba a následně ubrat dřív, než nás to zničí, je nutnost. Někdo to má zakódované v povaze a jedná tak přirozeně, někdo se to musí vědomě naučit.
    Taky se těším na dobu, kdy oceňovaný předobraz nebude busy úspěšný jedinec, ale ten, který si vedle úspešné kariéry umí dopřát volný čas na partnera, rodinu, přátele, jakékoliv radosti, aniž by takhle strávený čas byl zatížený hodnocením, zda byl využitý efektivně a smysluplně. A čím víc volného času při tom dokáže mít vzhledem k pracovnímu, tím lépe.

    Pes, ještě lépe víc psů, kteří potřebují hodně pohybu. Pravidelná denní dávka duševní hygieny zajištěna. Pro výmluvy najednou není prostor a čas na psa je.

    Zpomalení? Pokud člověk není ještě bezpodmínečně zakotvený, najít si pracovní místo a odjet na několik měsíců mimo město. Čím to bude dál od známého prostředí a lidí, tím zaručenější výsledek. Člověk si udělá názor a začne nacházet odpovědi i na spoustu dalších otázek.

  • Reply
    Klára
    21.7.2015 at 14:21

    Ahoj Theo, krásný článek. Dva týdny zpět jsem poprvé zkoušela meditovat. Jestli to funguje jak píšou, tak teda paráda! Každopádně zážitek.
    Zkoušela jsi tu minimalist challenge? Vypadá skvěle…
    Pěkný léto, holky.)
    K.

    • thea
      Reply
      thea
      11.8.2015 at 13:37

      Cauky Klaro, jeste jsem ji nezkousela celou, ale nektery veci z toho jsem uz zaradila do svyho zivota celkove :)

  • Reply
    Katka
    31.12.2015 at 15:31

    Super článek. Absolutně souhlasím a také doufám, že se to všechno konečně mění zpět k lepšímu, „pomalejšímu“ a příjemnějšímu životu na naší krásné planetě zemi, které dáváme my lidi pěkně zabrat. Krásný nový rok holky :-) Katka

  • Leave a Reply

    Follow

    Get every new post delivered to your Inbox

    Join other followers: